Na obecný rámec ochranných známek odporujících veřejnému pořádku a/nebo dobrým mravům, představený v předchozím díle, nyní navazujeme praktickou částí zaměřenou na konkrétní rozhodovací praxi EUIPO a Soudního dvora EU. V této části se budeme věnovat případům, ve kterých byla přihláška ochranné známky zamítnuta právě z důvodu rozporu s článkem 7 odst. 1 písm. f) nařízení o ochranných známkách EU 2017/1001 (dále jako „EUTMR“).
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „EUIPO“) v roce 2004 přezkoumával ochrannou známku obsahující slovo „BIN LADIN“, kterou si chtěla registrovat švýcarská společnost Falcon Sporting Goods AG. Toto označení mělo být použito pro různé zboží v oblasti módy, dopravních prostředků, sportu a luxusních doplňků a s nimi související služby.
EUIPO rozhodl, že označení „BIN LADIN“ je širokou veřejností vnímáno jako vůdce teroristické organizace Al - Káida. Skutečnost, že označení může mít i jiné významy (například že jde o příjmení akcionáře přihlašující společnosti či o název stavební firmy), je irelevantní, neboť tyto významy nejsou obecně známé. Veřejnost jej bude vnímat výhradně v uvedeném smyslu. Zápis této ochranné známky proto odmítl.
Společnost proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, ve kterém ve svůj prospěch argumentovala právem na užívání vlastního jména s odkazem na příjmení jediného akcionáře společnosti. Příjmení tohoto akcionáře je právě Bin Ladin. Také se dle jejich názoru jednalo o běžné arabské jméno bez spojení s terorismem či podobných praktik. Odmítnutím zápisu této ochranné známky bylo dle jejich názoru zasaženo do práv na užívání vlastního jména. Společnost také argumentovala nedostatkem důkazů o souvislosti mezi ochrannou známkou a jménem údajného teroristy.
EUIPO se však s argumenty společnosti neztotožnil. Právo na vlastní jméno dle jeho právního názoru nezakládá žádné právo na jeho zápis jako ochranné známky. Kromě toho v daném případě požadované označení v ochranné známce neodpovídá názvu společnosti, pouze jejímu akcionáři. Argument poukazující na absenci důkazu o spojení mezi přihlašovaným označením a jménem údajného teroristy byl odmítnut s odkazem na zásadu, že notoricky známé skutečnosti není třeba dokazovat, protože jsou pravděpodobně známy každému nebo je lze zjistit z obecně dostupných zdrojů. Odvolání proto bylo zamítnuto.
Italská společnost Santa Conte požádala v roce 2016 o zápis obrazové ochranné známky „CANNABIS STORE AMSTERDAM“ pro potraviny a nápoje (třída 30 a 32) a služby pohostinství (třída 43). Přihláška obsahovala kombinaci slovních prvků „cannabis“ a „store“, doplněnou vyobrazením listu konopí. EUIPO přihlášku zamítl s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. f) EUTMR, jelikož označení je v rozporu s veřejným pořádkem.
EUIPO i následně Tribunál SDEU zdůraznily, že průměrný spotřebitel bude označení chápat jednoznačně jako odkaz na „cannabis shop“ či konzumaci marihuany v Amsterdamu. Vyobrazení listu konopí navíc posiluje přímé spojení s narkotickou látkou, která je ve většině členských států EU považována za nelegální. Společnost se bránila tvrzením, že slovo „cannabis“ má více významů (např. technické konopí či léčebné využití), avšak Tribunál SDEU konstatoval, že rozhodující je vnímání široké veřejnosti, pro kterou označení evokuje zakázanou drogu.
Tribunál SDEU taktéž připomněl, že ne každé protiprávní jednání nutně odporuje veřejnému pořádku, avšak v případě šíření a propagace užívání marihuany se jedná o oblast zásadního veřejného zájmu členských států, spojeného zejména s ochranou veřejného zdraví. Proto je zápis známky v rozporu s veřejným pořádkem a nemůže být povolen.
EUIPO se zabýval také návrhem na prohlášení neplatnosti obrazové ochranné známky obsahující slovní prvek „La Mafia se sienta a la mesa“ („Mafie usedá ke stolu“). Tato ochranná známka byla přihlášena pro zboží a služby zejména v oblasti oděvů, gastronomie a pohostinství.
Návrh na prohlášení neplatnosti byl podán podle čl. 7 odst. 1 písm. f) EUTMR, neboť označení je v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy. EUIPO žádosti vyhověl a rozhodnutí následně potvrdil i Odvolací senát EUIPO. Přihlašovatel se proto obrátil na Tribunál SDEU.
Tribunál SDEU potvrdil, že dominantním prvkem označení je slovo „La Mafia“, které jasně odkazuje na známou zločineckou organizaci. Ta je spojována s vydíráním, násilím a vraždami, tedy s činnostmi, jež zásadně odporují hodnotám, na nichž je EU založena, zejména ochraně lidské důstojnosti a svobody.
Argument, že existuje řada knih či filmů, které mafii zpracovávají jako kulturní téma, nebyl soudem akceptován. Podle Tribunálu SDEU takové skutečnosti nijak nemění negativní vnímání škod, jež tato organizace způsobila. Naopak spojení výrazu „La Mafia“ s motivem rudé růže a větou „se sienta a la mesa“, která evokuje pohostinnost a sdílení jídla, podle Tribunálu SDEU vytváří nebezpečný kontrast mafie je tím prezentována v pozitivním, až zlehčujícím světle.
Tribunál SDEU proto uzavřel, že označení přenáší na veřejnost pozitivní obraz zločinecké organizace a trivializuje závažnou újmu, kterou tato organizace způsobila základním hodnotám EU. Takové označení je způsobilé šokovat či urazit nejen oběti a jejich rodiny, ale i širokou veřejnost. Ochranná známka byla proto prohlášena za neplatnou.
V roce 2009 odmítl EUIPO zapsat jako ochrannou známku slovo „PAKI“, kterou si chtěla nechat registrovat německá společnost PAKI Logistics GmbH. Označení mělo být použito pro služby v oblasti logistiky a přepravy.
EUIPO rozhodl, že slovo „paki“ je v anglicky mluvících částech EU - zejména ve Spojeném království - vnímáno jako rasistická urážka osob pákistánského nebo obecně jihovýchodního asijského původu. Podle čl. 7 odst. 1 písm. f) EUTMR je proto její zápis v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy.
Společnost namítala, že výraz má i neutrální použití (např. v názvech restaurací) a že jejich klienti v oblasti B2B logistiky nemají tendenci jej vnímat negativně. Argumentovala také tím, že ve svém obchodním názvu slovo „PAKI“ dlouhodobě používá, aniž by kdy čelila stížnostem.
Tribunál SDEU rozhodnutí EUIPO potvrdil - upozornil, že známky vnímané jako hluboce urážlivé nebo diskriminační nesmí být zapsány, a to bez ohledu na obor, cílovou skupinu nebo (ne)existenci stížností. Důležitý je pohled průměrně rozumné osoby s běžnou mírou pozornosti, nikoli výjimečně tolerantních nebo naopak necitlivých skupin.
Masarykova univerzita v roce 2018 požádala o zápis figurativní ochranné známky „MUNI“ pro širokou škálu výrobků a služeb. Zkratku MUNI Masarykova univerzita dlouhodobě používá od počátku 90. let a dokládala její známost nejen v Česku, ale i v zahraničí. Přesto EUIPO přihlášku zamítl.
Důvodem bylo, že výraz „MUNI“ se v řečtině shoduje s hanlivým slovem označující ženské pohlavní orgány. Podle EUIPO to znamená rozpor s dobrými mravy ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. f) EUTMR. Na tuto překážku se přitom nevztahuje možnost „překonání“ prostřednictvím získané rozlišovací způsobilosti.
Masarykova univerzita oponovala rozsáhlou argumentací. Upozorňovala na své předchozí národní ochranné známky, na to, že řecky hovoří jen malé procento obyvatel EU, i na to, že výraz může být chápán spíše jako zkratka „municipal“. Tvrdila také, že relevantní veřejností nemůže být pouze řecky hovořící menšina.
EUIPO tyto námitky odmítl. Zdůraznil, že řečtina je oficiálním jazykem EU, řecky mluvící veřejnost proto tvoří relevantní část spotřebitelů, a to i v případě, že jde o menšinu. Forma zápisu (latinka či řecká abeceda) nehraje roli, protože rozhodující je totožná výslovnost. EUIPO rovněž připomněl, že judikatura neumožňuje odhlédnout od hanlivého významu jen proto, že většina spotřebitelů jej nevnímá.
Výsledkem bylo zamítnutí přihlášky pro všechny požadované výrobky a služby. Masarykova univerzita tak nezískala ochranu pro svou známou zkratku na území celé EU.
Tato část se zaměřuje na konkrétní případy, kdy EUIPO a soudy zamítly registraci ochranných známek kvůli jejich rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Mezi takto odmítnutá označení patří ta, která mají přímou vazbu na terorismus ("BIN LADIN"), organizovaný zločin ("La Mafia se sienta a la mesa", protože trivializovalo mafii), propagaci nelegálních drog ("CANNABIS STORE AMSTERDAM") nebo obsahují rasové a hluboce urážlivé výrazy ("PAKI", nebo zkratka "MUNI" kvůli hanlivému významu v řečtině).
Při posuzování se klade důraz na to, jak označení vnímá široká veřejnost (včetně mluvčích všech jazyků EU). Pokud je v rozporu se základními hodnotami EU, nemůže být takové označení zapsáno, i kdyby mělo neutrální alternativní význam nebo šlo o použití vlastního jména.
Spoluautorem tohoto článku je Mgr. Jan Šotola, advokátní koncipient.
Karolína působí v Cisek na pozici právní asistentky. Studuje právo na Masarykově univerzitě v Brně.
.svg){kind=icon}
.svg){kind=icon}
