Průmyslový vzor jako možnost ochrany designu

24. 9. 2021
4 minuty čtení

O ochranné známce slyšel téměř každý. A také téměř každý ví, co to ochranná známka je, přestože velká většina si pod tímto pojmem vybaví jen logo společnosti. V našich předchozích článcích jste se ale mohli dočíst třeba i to, že ochrannou známkou může být i budova nebo vůně. Věděli jste ale, že duševní vlastnictví můžete chránit i průmyslovým vzorem? Co to vůbec průmyslový vzor je, jak se liší od ochranné známky a jestli je vhodným způsobem ochrany právě Vašeho duševního vlastnictví, to se dozvíte v dnešním článku.

Co je průmyslový vzor?

Podle § 2 písm. a) zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů (dále jako ZOPV), je průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Oproti tomu ochrannou známkou je dle § 1a zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, označení, které splňuje podmínky zákona a je vyjádřeno v rejstříku ochranných známek. Zjednodušeně lze tedy říci, že průmyslovým vzorem je dle ZOPV v podstatě každý vzhled výrobku nebo jeho části, ale aby byl chráněn, je třeba jej odpovídajícím způsobem přihlásit[1]. U ochranných známek je pak situace opačná, označení můžeme nazývat ochrannou známkou až po jejím zapsání do rejstříku.

Průmyslovým vzorem je každý vzhled výrobku, který je zjistitelný zrakem nebo hmatem, není třeba splnit žádnou estetickou kvalitu. Současně nemusí průmyslový vzor mít žádnou ekonomickou nebo užitkovou hodnotu. Průmyslovým vzorem je však pouze to, co je viditelné a vizuálně vnímatelné. Jako průmyslový vzor nelze chránit část výrobku, která je z rubové strany nebo není běžně viditelná.

Původce průmyslového vzoru, což je dle § 2 písm. d) ZOPV osoba, která průmyslový vzor vytvořila vlastní tvůrčí činností, musí mít při jeho vytváření určitou míru volnosti. To pro původce znamená, že vzhled nesmí být zcela určen technickou charakteristikou a funkcí, ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí, se dle § 7 odst. 1 ZOPV nepřihlíží. U průmyslového vzoru chránícího vzhled svítidla tak například nebude možné přihlížet k prostému faktu, že je ve svítidle žárovka nebo místo na žárovku. To je totiž typická technická funkce, kterou svítidlo musí splňovat. Důležitý ale bude celkový design, kombinace barev nebo materiálů. Současně z rozhodnutí soudů, například z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2012, č.j. 9 Ca 328/2009-126, vyplývá, že tvar konstrukčního prvku není předurčen technickou funkcí, pokud lze této funkce dosáhnout pomocí tvarově a vzhledově odlišných řešení.

Problém s touto skutečností měli třeba Apple a Samsung. Samsung totiž vyráběl tablety, které byly podle Apple podobné jako průmyslové vzory chránící design iPodů. Obdélníkový tvar a rovný povrch jsou ale prvky určené technickou funkcí a nelze je tedy jako takové chránit. Samsung tak své výrobky jen mírně upravil (jinak zpracoval spodní stranu) a mohl je vyrábět dál.

U průmyslového vzoru také není důležité, jak se při jeho výrobě postupovalo. Není tedy podstatné, zda je svítidlo vyrobené strojově nebo ručně. U některých výrobků to však může být důležité nikoliv z hlediska ochrany průmyslovým vzorem, ale pro vzhled samotný – například strojový šev nebo vzor vypadá jinak než ruční.

Průmyslovým vzorem pak lze chránit vzhled výrobku jako takového, ale třeba také vzhled jeho části, vzhled obalu, architektonický návrh, design obrazovky nebo vzhled loga. Může tak jít o obal od čokolády, vysavač nebo úvodní obrazovku počítačové hry. Průmyslovým vzorem je chráněn třeba design automatů na Coca-Colu, šátku od Hermés, obalu od čokolády Milka, kapslí na kávu, obalu na CD nebo spacáku. Průmyslový vzor je tak díky svému širokému využití velmi vhodným prostředkem ochrany designu, a to od módního průmyslu až po technické obory.

Novost a individuální povaha

Podle § 3 odst. 1 ZOPV musí být průmyslový vzor nový a mít individuální povahu.

Pro splnění požadavku absolutní novosti je nutné, aby nebyl ke dni podání přihlášky zpřístupněn shodný průmyslový vzor, tedy takový, který se liší pouze nepodstatně. V tomto případě však nepostačí pouze zkontrolovat rejstřík průmyslových vzorů a zjistit, zda někdo nemá přihlášen shodný průmyslový vzor. Jak jsme totiž uváděli na začátku, průmyslovým vzorem je i takový vzhled výrobku, který nebyl nikam přihlášen. Pro přihlášení průmyslového vzoru je tedy nutné, aby nebyl zveřejněn žádný design, který je shodný s tím, který chcete přihlásit jako průmyslový vzor. Novost se posuzuje nezávisle na tom, o jaký výrobek jde. Může tedy nastat situace, kdy si budete chtít přihlásit průmyslový vzor designu autíčka pro děti, ale už bude existovat průmyslový vzor designu auta, které bude shodné s vaším designem, pouze v jiném měřítku. V takovém případě nebude splněna podmínka novosti.

Současně je třeba dát si pozor na to, kde a kdy zveřejňujete svůj design vy. Požadavek novosti se totiž vztahuje i na váš vlastní průmyslový vzor. Za zpřístupnění veřejnosti se považuje třeba prodej v obchodě, ale i prezentace na internetu. Pokud tedy dáte na svůj instagram fotky svých výrobků a později budete chtít přihlásit jejich průmyslové vzory, může to být problém. Tento design je totiž již zpřístupněný veřejnosti. Existuje ale tzv. grace period, která vám dává možnost přihlásit průmyslový vzor do 12 měsíců ode dne, kdy jste jej zveřejnili. O ochraně průmyslovým vzorem tedy musíte přemýšlet poměrně brzy. S přihlášením průmyslového vzoru, který máte na trhu déle, totiž neuspějete. Ochrana průmyslovým vzorem je tak sice pro design velmi výhodná, ale také poměrně striktní.

Kromě novosti musí mít průmyslový vzor individuální povahu. Ta závisí na dojmu, který průmyslový vzor vyvolává u informovaného uživatele, přičemž tento dojem se musí lišit od dojmu, jenž u tohoto uživatele vyvolává dříve zpřístupněný průmyslový vzor. Jednoduše, nelze zapsat takové průmyslové vzory, které jsou si příliš podobné a mohly by u informovaného uživatele vyvolávat stejný dojem. Uživatelé by si totiž takové výrobky mohli plést. Není tedy důležité, zda se průmyslové vzory liší v detailech nebo v podstatnějších částech, ale pouze zda se liší v celkovém dojmu.

S tím měla problém třeba značka Crocs, která chtěla přihlásit své slavné gumové nazouváky jako průmyslový vzor. Jejich konkurent ale namítal, že tento design nemá individuální povahu – jednoduše, že nevypadá jinak než ostatní gumové nazouváky. EUIPO (tehdy ještě jako OHIM) dal tomuto názoru za pravdu, protože nazouváky od Crocs se sice v detailech lišily, třeba v pásce přes patu, ale informovaný uživatel se soustředí spíše na celkový vzhled, který působí stejně.[2]

To, jestli vzhled na informovaného uživatele působní shodně, řešily i české soudy. Městský soud v Praze se v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, č.j. 9 A 24/2011-58, věnoval přihláškám průmyslových vzorů společnosti ŠKODA AUTO a.s. U aut je podle soudu informovaným uživatelem nejen automechanik nebo obchodník s náhradními díly, ale i motoristická veřejnost. Takový uživatel se zájmem o automobily si neprohlédne vozidlo jen letmo, ale poměrně důkladně. Důležité tak mohou být i detaily.

Ochrana průmyslového vzoru

Podobně jako u ochranných známek se i průmyslové vzory do rejstříku zapisují podle zařazení výrobků do tříd. Od 1. ledna 2009 se v České republice používá tzv. Locarnské třídění, z nějž musí přihlašovatel vybrat správné třídy, podtřídy a výrobky, pro které chce svůj průmyslový vzor přihlásit. Pro zatřídění je důležitý účel a obchodní využití výrobku. Tričko tak může být zařazeno ve třídě 2 – oděvní zboží včetně obuvi, nebo ve třídě 5 – textilní výrobky. Zatřídění ale na rozdíl od ochranných známek nemá žádný vliv na samotná práva plynoucí vlastníkovi z průmyslového vzoru.

Průmyslový vzor je pak chráněn právě v tom vyobrazení, které jste předložili Úřadu průmyslového vlastnictví při jeho přihlašování. Vlastník průmyslového vzoru má výlučné právo průmyslový vzor užívat a bránit v užívání třetím osobám. Dále má právo poskytnout licenci k užívání a bez omezení průmyslový vzor na třetí osobu převést. V případě neoprávněného zásahu do práv z průmyslového vzoru je vlastník oprávněn požadovat zákaz rušení práva a odstranění následků a dále také právo na náhradu škody, pokud vznikla. Doba trvání ochrany průmyslového vzoru je pět let, přičemž ochranu lze opakovaně prodlužovat až na celkovou dobu ochrany 25 let. Průmyslový vzor pak můžete přihlásit u českého Úřadu průmyslového vlastnictví nebo EUIPO jako průmyslový vzor Společenství, ten je pak chráněn v celé EU.

Nezapsaný průmyslový vzor

Jak již bylo popsáno výše, průmyslový vzor musíte přihlásit, a to poměrně brzo. Unijní předpisy však nabízí ještě jednu možnost, kterou je nezapsaný průmyslový vzor. Je to jediné průmyslové právo, pro které není třeba splnit žádné registrační podmínky ani zaplatit poplatek. Je určen zejména pro odvětví, která produkují v krátkém čase velké množství výrobků s předpokládanou krátkou životností na trhu, jako je třeba módní průmysl, který je hodně ovlivněn střídáním sezón a trendů.

Doba ochrany nezapsaného průmyslového vzoru je 3 roky od data, kdy byl průmyslový vzor poprvé zveřejněn, přičemž tuto dobu ochrany nelze nijak prodloužit.  Do 12 měsíců od doby zveřejnění lze podat přihlášku pro zapsaný průmyslový vzor Společenství a zajistit si tak delší ochranu. Znamená to ale, že jakmile svůj design zveřejníte, třeba na internetu, máte po 3 roky automaticky ochranu nezapsaným průmyslovým vzorem.

Práva plynoucí z nezapsaného průmyslového vzoru jsou ale mírně omezená. Ochrana je totiž zajištěna pouze v případě kopírování. V takovém případě je potřeba nade vší pochybnost prokázat, že osoba, která údajně vzor kopírovala, věděla o zveřejnění vašeho dřívějšího designu. Zapsaný průmyslový vzor chrání práva svého vlastníka i v případě, kdy nezávislá třetí osoba neúmyslně vyvine shodný vzor, zatímco práva z nezapsaného průmyslového vzoru na tuto situaci využít nelze. Výhodou zapsaného průmyslového vzoru je kromě širších práv vlastníka i konkrétní datum zápisu, přičemž u nezapsaného vzoru může být těžší prokázat, k jakému datu byl vzor zveřejněn, a vymahatelnost práv je tedy složitější. Současně v řízeních týkajících se práv z nezapsaných průmyslových vzorů bývá velmi časté, že protistrana zpochybňuje individuální povahu designů, musíte se tedy připravit na nelehký postup. Jedná se každopádně o právo, o kterém je dobré vědět.

Závěr

Průmyslový vzor je tak v rámci ochrany designu široce využitelný. Společně s ochrannou známkou a autorskými právy dokáže poskytnout komplexní ochranu duševního vlastnictví. Určitě není radno jej podceňovat, ale je nutné o něm přemýšlet co nejdřív. Stejně tak, jako plánujete svou obchodní či marketingovou strategii, měli byste naplánovat i svou strategii právní. Jedině tak si zajistíte, že průmyslový vzor přihlásíte včas a neunikne vám jedinečná možnost, jak svůj design chránit.

Bližší informace o tom, jak průmyslový vzor přihlásit, najdete v naší infografice, kterou jsem vypracovali v rámci Týdne duševního vlastnictví, nebo ve článku, který jsme zpracovávali ve spolupráci s naším partnerem Právo 21. Pro individuální konzultaci můžete kontaktovat přímo Cisek, advokátní kancelář s.r.o. a my vám s ochranou vašeho duševního vlastnictví rádi pomůžeme.


Photo by Kumpan Electric on Unsplash

[1] S výjimkou nezapsaného průmyslového vzoru, o kterém pojednává text níže.

[2] Rozhodnutní Odvolací senátu OHIM ze dne 26 3. 2010. Holey Soles Holdigs Ltd. proti Crocs, Inc. Věc R 9/2008-3.

Autor článku:
Mgr. Bc. Veronika Šemberová

Mgr. Bc. Veronika Šemberová pracovala v advokátní kanceláři Cisek jako advokátka se zaměřením na právo sociálních sítí a e-commerce (B2B i B2C).