Vůně nebo budova - i takovou podobu může mít ochranná známka

4. 3. 2021
5 minut čtení

Úvod

Ať už patříte mezi pravidelné čtenáře našeho blogu nebo ne, pojem ochranná známka Vám jistě není cizí. Tento právní nástroj ochrany označení, výrobků, služeb apod. se v průběhu let pevně zakotvil jak v českém právním řádu, tak i povědomí odborné i laické veřejnosti. S ochrannými známkami se každý z nás setkává prakticky denně a řada (nejen) podnikatelů již přišla na to, že jde o efektivní nástroj ochrany „vizuální“ části jejich podnikání nebo aktivit.

Byť Vás na tomto místě obvykle seznamujeme s novinkami a aktualitami, na které při naší práci narazíme, tentokrát tomu tak nebude. Naopak, v dnešním příspěvku se ohlédneme trochu zpět. Je to totiž už více jak dva roky ode dne, kdy nabyla účinnosti velká novela* zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jako „ZoZ“), která vedle řady změn také podrobněji vymezila a popsala druhy ochranných známek. I přesto, že dva roky jsou docela dlouhá doba, tak se ale dle našeho názoru dosud příliš nezměnilo portfolio druhů ochranných známek, s jejichž registrací se na nás naši klienti obrací - drtivou většinu totiž stále tvoří ochranné známky obrazové a slovní.

Máme však za to, že i další druhy ochranných známek představují velmi dobrý nástroj ochrany, a navíc v řadě případů dávají prostor pro registraci širšího okruhu výrobků nebo služeb, když se neomezují pouze na slova nebo jeden obrázek. Současně mohou takové ochranné známky také vhodně doplnit jiné prvky ochrany duševního vlastnictví.

Cílem tohoto článku je v obecné rovině ukázat a zrekapitulovat, jaké druhy ochranných známek je možné registrovat, a ukázat na některých konkrétních případech jejich praktické využití. Ambicí článku není podat obsáhlý popis každého z druhů ochranných známek, ani hloubkový rozbor odborné literatury či rozhodovací praxe, ale poukázat na to, že ochranná známka může být více než jen slovo nebo obrázek.

Druhy ochranných známek

Při naší práci se prakticky dennodenně setkáváme s ochrannými známkami a jejich registracemi. Většina přihlašovatelů ale využívá zejména ty nejznámější druhy ochranných známek, a to známku obrazovou a slovní. Přitom nejde zdaleka o jediné druhy ochranných známek. ZoZ v příloze č. 1 poměrně jasně a přehledně vymezuje druhy ochranných známek, které je možné registrovat, spolu s jejich základním popisem.

Mezi v příloze č. 1 ZoZ vyjmenované ochranné známky patří, vedle ochranné známky slovní a obrazové, tyto druhy:

  • ochranná známka prostorová;
  • ochranné známky poziční;
  • ochranné známky se vzorem;
  • ochranná známka barevná;
  • ochranná známka zvuková;
  • ochranná známka pohybová;
  • ochranný známka multimediální;
  • ochranná známka holografická;
  • ochranná známka jiná.


Jak je vidět na první pohled, jde o výčet poměrně bohatý a už samotné názvy dávají tušit, že možností co a jak jako ochrannou známku registrovat je celá řada. Dokonce ZoZ vytváří i sběrnou kategorii jiné, kam je možné zařadit i další druhy ochranných známek, jako známky chuťové, čichové, nebo ochranné známky, jejichž podobu si s ohledem na omezené technické poznání nedokážeme zatím představit a přinese je teprve budoucnost. Právě na tuto sběrnou kategorii trochu nadneseně míří i nadpis článku. Může být ochrannou známkou skutečně třeba i vůně? Teoreticky ano, Vaše ochranná známka může vonět, a dokonce už jedna taková historicky v rámci Evropy byla - ochranná známka vůně čerstvě posečené trávy pro tenisové míčky. Tato ochranná známka však byla vymezena popisem vůně, ne vůní samotnou. Ostatní pokusy o „vonící“ ochranné známky (např. pomocí chemického vzorce vůně) nebyly zatím úspěšné.

Základní podmínkou pro zápis ochranné známky totiž vždy bude dodržení podmínek vymezených v ustanovení § 1a písm. a) a b) a § 4 ZoZ. Každá ochranná známka, bez ohledu na její druh, musí splňovat veřejnoprávní požadavky na její zápis (nesmí být v rozporu s dobrými mravy apod.), musí být odlišitelná (musí mít rozlišovací způsobilost) a musí být vyjádřitelná v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Právě tuto podmínku zatím nesplnily dosavadní pokusy o zápis čichové ochranné známky. Pokud se Vám ji podaří vyřešit a splnit, může Vaše známka i vonět.

V mezích těchto mantinelů je však prostor otevřený, a pokud se budeme držet „tradičnějších“ druhů ochranných známek, než je pokus o vizuální zachycení vůně nebo chuti, jsou i tak možnosti pořád velmi široké.

Příklady využití netradičních ochranných známek

To, že i jiné druhy ochranných známek mají smysl, a ochrannou známkou tak mohou být chráněny i předměty, které by Vám na mysl ve spojení s ochrannou známkou jen tak nepřišly, lze ukázat na některých případech z praxe.

Jako zástupce velmi zajímavé ochranné známky můžeme uvést již zaniklou ochrannou známku prostorovou, č. přihlášky 179429. Šlo o ochrannou známku, kterou přihlásil Národní památkový ústav a jejím předmětem byl Relikviář svatého Maura. Ten je po korunovačních klenotech druhou nejvýznamnější movitou památku v České republice. V tomto případě tak ochranná známka nezachycuje logo ani výrobek v klasickém slova smyslu, ale historickou památku v jejím prostorovém vyobrazení. Tento příklad dobře ukazuje možnosti využití známkoprávní ochrany např. i jako. doplňku k průmyslovému vzoru, stejně jako možnost chránit si podobu svého výrobku i cestou ochranné známky, která může zachycovat nejen obrys, ale celé 3D prostorové znázornění.

Tato funkce ochranné známky může mít praktické dopady. Ty lze demonstrovat i na případu New York Stock Exchange v. New York New York Hotel**. I když má tento případ dvě poměrně významná „ale“ - odehrál se v USA, tedy podle amerického práva, a vlastník ochranné známky, Burza cenných papírů v New Yorku, ho nakonec prohrál, ukazuje smysl ochranné známky na případě předmětů ochrany, kterým svědčí (nebo svědčil) primárně jiný druh ochrany. Předmětem sporu byla podoba fasády budovy Burzy cenných papírů v New Yorku (dále jako „NYSE“). Její vzhled (vysoké průčelí s korintskými sloupy, které můžete v detailu vidět na úvodní fotografii k tomuto článku) si nechala NYSE zapsat jako ochrannou známku. Pár let poté v Las Vegas vyrostl hotel s názvem New York New York, který kopíroval architektonické dominanty New Yorku. Mezi jinými i ochrannou známkou chráněné průčelí NYSE. NYSE se tomuto bránila a argumentovala právě porušením práv plynoucích z její ochranné známky. I když NYSE spor nevyhrála (soudy došly k závěry, že nebylo do její známky zasaženo neboť, neexistovala možnost záměny), je na celém případu zajímavé to, proč se NYSE bránila cestou porušení ochranné známky a ne cestou ochrany autorské práva k architektonickému dílu. Důvodem byla prostá skutečnost - autorská práva k tomuto dílu již v době sporu vypršela.

Ochranná známka tak zůstala NYSE jako jediný prostředek ochrany architektonického díla. I když v tomto konkrétním případě nepomohla, ukazuje, že potenciál ochranných známek může ležet i v této oblasti a navíc otevírá možnosti jejího využití i pro obory a činnosti, s nimiž bychom si ochranné známky na první pohled nespojovali - např. s architekturou.

Stejně tak široká paleta druhů ochranných známek nabízí možnosti jak účinně propagovat svoji značku nebo výrobek i pomocí jiných vjemů než zraku. Vzpomínáte na vyzváněcí tón prvních Nokií? Většina z Vás určitě ano. Právě tento vyzváněcí tón byl předmětem zvukové ochranné známky společnosti Nokia a představuje další z příkladů zajímavého využití jiného druhu ochranné známky.

Závěr

Možná podoba ochranné známky je podstatně širší než jen slovní a obrazová. V praxi je možno využít i další druhy ochranných známek, které sice nejsou natolik typické a známé, ale zato nabízí podstatně širší možnosti využití tohoto druhu ochrany i na výrobky, loga nebo služby, na které by klasická obrazová nebo slovní známka svou povahou nestačila.

Zájemci o ochrannou známku si tak nemusí při volbě svého loga vystačit jen s obrázkem, ale mohou mít logo animované, mohou svoje podnikání spojit s konkrétní znělkou, nebo např. architekti mohou zachytit podobu svého architektonického díla do prostorové ochranné známky.

Věříme, že fantazii se meze nekladou, a ve známkovém právu zvláště. Proto s očekáváním sledujeme další vývoj a doufáme, že nás spolu s technologickým pokrokem a invencí nastupujících generací budou překvapovat nové a nové ochranné známky, jejichž podobu si teď nedovolíme ani hádat.

Komukoliv, kdo se rozhodne vystoupit z komfortní zóny slovních a obrazových známek, rádi na jeho cestě pomůžeme, úplně stejně jako těm, co se budou držet těch osvědčených, slovních a obrazových.


Photo by Sergio Martínez on UNSPLASH

*Zákon č. 286/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

** New York Stock Exchange Inc. v. New York New York Hotel, 293 F.3d 550 (2d Cir. 2002)


Autor článku:
Mgr. Jakub Löbl

Jakub Löbl je bývalým partnerem v advokátní kanceláři Cisek.