Nový zákon o přístupnosti výrobků a služeb: Co přináší a koho se týká?

16. 4. 2025
8 minut čtení

Úvod

Dne 28. června 2025 vstoupí v platnost nový zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb (dále jen „Zákon o přístupnosti“). Tento předpis vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019, o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (dále jako „Směrnice“), jejímž cílem je sjednotit přístup k přístupnosti zboží a služeb napříč členskými státy EU.

Evropský legislativní rámec reflektuje demografické prognózy, které předpokládají rostoucí počet osob se zdravotním postižením. Proto Směrnice i její česká transpozice usilují o zlepšení jejich postavení a zajištění rovných podmínek pro jejich zapojení do společnosti.

Kdo se považuje za osobu se zdravotním postižením? Definici tohoto pojmu nabízí Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006. Podle ní sem patří lidé s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které jim v kombinaci s různými překážkami může bránit v plném a rovnoprávném zapojení do společnosti.

Podle důvodové zprávy k Zákonu o přístupnosti vede současná roztříštěnost národních regulací v oblasti přístupnosti ke zvyšování cen služeb a výrobků[1]. Otázkou zůstává, jaký dopad bude mít nový Zákon o přístupnosti na konečné ceny – především z pohledu podnikatelů, kterým přinese nové povinnosti a s nimi spojené finanční náklady.

Aby se předešlo nepřiměřenému zatížení menších podnikatelů, obsahuje zákon určité výjimky. Podle § 15 jsou z působnosti Zákona o přístupnosti vyňati ti podnikatelé, pro něž by splnění nových požadavků představovalo nepřiměřenou finanční zátěž. Dále jeho § 2 odst. 3 písm. a) výslovně vyjímá mikropodniky poskytující služby, což znamená, že nejmenší podnikatelé nebudou novou regulací dotčeni.

Ačkoliv se podnikatelé mohou obávat počátečních nákladů spojených s implementací nových požadavků, tyto investice by se jim mohly vyplatit. Zvýšená přístupnost totiž usnadní vstup na trhy v dalších členských státech EU a zároveň rozšíří okruh potenciálních zákazníků – včetně těch, kteří by kvůli bariérám dosud jejich služby či výrobky nemohli využívat.

Význam této právní úpravy dokládají i demografická čísla. V EU žije přibližně 87 milionů osob se zdravotním postižením[2], v ČR je to kolem 1,3 milionu lidí.[3]Opatření tedy cílí na širokou skupinu obyvatel, jejichž potřeby doposud nebyly dostatečně reflektovány.

Na co se Zákon o přístupnosti vztahuje?

Zákon o přístupnosti se vztahuje zejména na:

  1. e-commerce (elektronické obchodování);
  2. počítače a operační systémy;
  3. platební terminály, bankomaty, zařízení pro výdej lístku apod.;
  4. chytré telefony;
  5. televizní zařízení související s digitálními televizními službami;
  6. telefonní služby a související zařízení;
  7. služby umožňující přístup ke službám audiovizuálních médií, jako je televizní vysílání;
  8. služby související s leteckou, autobusovou, železniční a vodní osobní dopravou;
  9. finanční služby; a
  10. elektronické knihy (e-knihy).

Povinnosti výrobců a poskytovatelů služeb

Jak je již patrné z předchozí kapitoly, která vymezovala jednotlivé výrobky a služby, Zákon o přístupnosti rozlišuje povinnosti vztahující se jak na služby, tak na výrobky. Níže si některé z nich blíže rozebereme.

Povinnosti výrobců

Jak je již patrné z předchozí kapitoly, která vymezovala jednotlivé výrobky a služby, Zákon o přístupnosti rozlišuje povinnosti vztahující se jak na služby, tak na výrobky. Níže si některé z nich blíže rozebereme.

  • Zajištění přístupnosti výrobků – výrobky, na které se Zákon o přístupnosti vztahuje, musí být navrženy tak, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením.[4]
  • Přístupná dokumentace a návody – výrobci musí ke zboží přiložit návody a bezpečnostní informace v českém jazyce. Návody k použití a bezpečnostní informace musí být k dispozici v přístupném formátu.[5] Jedná se např. o dostatečnou velikost písma, dostatečný kontrast nebo správné formátování nadpisů.
  • Uchovávání dokumentace – výrobci musí uchovávat technickou dokumentaci a poskytovat ji orgánům dozoru na vyžádání.[6]
  • Spolupráce s dozorovými orgány – jakmile se výrobce dozví, že jeho výrobek nesplňuje požadavky na přístupnost, musí okamžitě informovat orgán dozoru, uvést důvody nesouladu a přijmout nápravná opatření nebo výrobek stáhnout z trhu. Zároveň musí vést záznamy o těchto výrobcích a souvisejících stížnostech.[7]
  • Soulad v dodavatelském řetězci – dovozci a distributoři musí ověřovat, zda výrobky splňují požadavky na přístupnost, a nesmějí uvádět na trh výrobky, které nejsou v souladu s požadavky na přístupnost.[8]
  • Posouzení shody a označení CE – výrobci musí provést posouzení shody a vydat tzv. prohlášení o shodě, kterým výrobce potvrzuje, že při posuzování shody bylo u výrobku prokázáno splnění požadavků na přístupnost, přičemž výrobky musí být opatřeny označením CE.[9]
  • Výjimky – výrobci mohou být od povinností osvobozeni v případě nepřiměřené finanční zátěže nebo pokud by zajištění přístupnosti vyžadovalo zásadní změny produktu.[10]

Povinnosti poskytovatelů služeb

Poskytovatelé služeb, na které se Zákon o přístupnosti vztahuje, musí rovněž zajistit, aby jejich služby byly přístupné osobám se zdravotním postižením.

  • Zajištění přístupnosti služeb – služby musí splňovat požadavky na přístupnost, aby je mohli využívat lidé se zdravotním postižením.[11] Zpřístupnění může spočívat v přidání titulek k videím a podcastům, popisech zvuku, zajištění kompatibility s čtečkami obrazovky, ovládání klávesnicí, přidání alternativních textů k obrázkům.
  • Přístupné smlouvy a informace – poskytovatel služby uvede ve smluvních podmínkách nebo jiném dokumentu, jak splňuje požadavky na přístupnost. Na žádost poskytne tyto informace i ve zvukové formě. Pokud je zveřejní online, musí být dostupné v běžně používaném formátu se správným použitím barev, kontrastů, textů a funkcí kompatibilních s asistivními technologiemi.[12]
  • Přístupná zákaznická podpora – komunikační kanály poskytovatelů služeb musí být přístupné, což může zahrnovat textový chat, videochat nebo jiné způsoby vhodné pro osoby se zdravotním postižením.[13] Není tedy možné, aby jediný způsob, jak realizovat zákaznickou podporu, byl prostřednictvím telefonní linky, což by z použití vylučovalo osoby se sluchovým postižením.
  • Povinnost oznámení dozorovému orgánu – poskytovatelé služeb musí bezodkladně informovat orgán dozoru, v jehož správním obvodu službu poskytuje, o tom, že služba nesplňuje požadavky na přístupnost.[14]
  • Výjimky – podobně jako u výrobců se některé povinnosti nevztahují na hospodářské subjekty, pro které by plnění nových povinností představovalo nepřiměřenou finanční zátěž.[15]

Závěr

Nový Zákon o přístupnosti přináší zásadní změny pro výrobce i poskytovatele služeb. Jeho cílem je zajistit lepší dostupnost produktů a služeb pro osoby se zdravotním postižením a zároveň sjednotit pravidla napříč jednotným trhem EU. Pro podnikatele to znamená nejen splnění nové legislativní povinnosti, ale i příležitost k expanzi na zahraniční trhy.

Ačkoli zavedení těchto opatření může vyžadovat počáteční investice, přístupnost se stále více stává konkurenční výhodou. Jasná pravidla mohou nejen zlepšit kvalitu života milionů lidí, ale také přispět k celkové inkluzi ve společnosti.

Pokud například provozujete e-shop, doporučujeme provést audit přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Tím nejen odhalíte překážky, které mohou bránit osobám se zdravotním postižením v nakupování, ale zároveň snížíte právní rizika spojená s novou legislativou.

Přístupnější web však přináší i další benefity. Kromě splnění zákonných požadavků zlepšíte uživatelský zážitek pro všechny zákazníky, zvýšíte dosah e-shopu a posílíte SEO. Lepší kontrast, přehlednější navigace nebo srozumitelnější obsah ocení nejen osoby se zdravotním postižením, ale i běžní uživatelé.

Praktickým krokem může být testování podle standardu WCAG2.1 nebo odborné posouzení přístupnosti. Investice do přístupnosti se tak může nejen vrátit, ale také vám pomoci získat silnější postavení na trhu.

[1] Str. 31 důvodové zprávy k zákonu č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb.

[2] Vizte data dostupná na webu Evropské komise, dostupný zde: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/disability/persons-disabilities_en

[3] Vizte data dostupná na webu Českého statistického úřadu zde: https://csu.gov.cz/lide-se-zdravotnim-postizenim?pocet=10&start=0&podskupiny=265&razeni=-datumVydani.

[4] § 5 odst. 1 a příloha č.1 oddíly I a II a příloha č. 5 Zákona o přístupnosti

[5] § 5 odst. 5 Zákona o přístupnosti

[6] § 5 odst. 2 Zákona o přístupnosti

[7] § 5 odst. 6 Zákona o přístupnosti

[8] § 6 a § 7 Zákona o přístupnosti

[9] § 5 odst. 2 Zákona o přístupnosti

[10] § 15 Zákona o přístupnosti

[11] § 13 a násl.,příloha č. 1 oddíly III a IV a příloha č. 5 Zákona o přístupnosti

[12] § 14 odst. 1 Zákona o přístupnosti

[13] příloha č. 1 oddíl III Zákona o přístupnosti

[14] § 13 odst. 2 Zákona o přístupnosti

[15] § 15 Zákona o přístupnosti

Autor článku:
Mgr. Klára Bortlíková

Mgr. Klára Bortlíková pracuje v Cisek na pozici advokátky. Klientům pomáhá s agendou ochrany osobních údajů a zaměstnávání, včetně správného nastavování spolupráce s různými druhy freelancerů a ochrany oznamovatelů.