Jak lépe začít nový rok, než společným shrnutím všeho, na co se můžeme v jeho průběhu těšit? Štěstí přeje připraveným, ať už firmám nebo jednotlivcům, a proto je dobré udržovat si vždy alespoň základní přehled o legislativních novinkách, které by se Vás mohly týkat a které jsou pro Vás jakkoliv relevantní. Několik nejdůležitějších a nejdiskutovanějších změn, které přichází s rokem 2024, přinášíme v tomto článku.
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. (transpoziční novela) přinesla do českého pracovního práva mnoho zásadních změn. Většina z nich nabyla účinnosti již 1. října uplynulého roku. Některá ustanovení jsou však účinná až od 1. ledna 2024.
Konkrétně jsme zároveň s novým rokem přivítali zejména právo zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ na placenou dovolenou, a to za stejných podmínek jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Všechny změny, které loni i letos přinesla transpoziční novela, jsme pro Vás přehledně shrnuli v našem článku, který si můžete přečíst zde.
Minulý rok byl velkým milníkem pro kybernetickou bezpečnost, a to především proto, že 16. ledna 2023 nabyla účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii – směrnice NIS2. NIS2 přináší natolik zásadní změny, že byl pro její implementaci do našeho právního řádu připraven zcela nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Protože už běží transpoziční lhůta, měl by tento zákon nabýt účinnosti nejpozději 18. října 2024. Dle průběhu legislativního procesu však NÚKIB předpokládá účinnost až koncem roku. [1]
Zákon o kybernetické bezpečnosti bude vycházet ze znění dosavadního zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, navíc ale bude splňovat nové požadavky dané směrnicí NIS2 a reflektovat dosavadní praxi a zkušenosti. Cílem je rovněž zjednodušit některé instituty a udělat předpis návodnější pro adresáty.
Proč je pro poskytovatele „regulovaných služeb“ důležité nebrat novou úpravu na lehkou váhu? NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti přináší mnoho nových povinností. No a sankce za jejich porušení nově mohou zahrnovat i přímý postih jednatele nebo jiného vedoucího pracovníka organizace (ten může být vyloučen z funkce). Důležité je také zmínit, že nová směrnice bude dopadat na mnohem větší množství podniků, než tomu tak bylo u předchozí úpravy NIS.
V únoru vejde v účinnost evropské nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES – zkráceně nařízení o digitálních službách (Digital Services Act). Za cíl si klade udržovat bezpečné online prostředí, chránit základní práva uživatelů a zajistit správné fungování jednotného trhu.
Nařízení přinese přelomové změny do světa poskytovatelů online služeb a týkat se Vás bude, ať už jste poskytovatelem síťové infrastruktury, hostingových služeb, nebo online platforem, jako jsou sociální sítě, vyhledávače či internetová tržiště. O tom, jaké povinnosti DSA aktérům v online prostředí ukládá a jak se na změny připravit, Vás budeme postupně informovat v sérii objasňujících článků, proto nezapomeňte sledovat náš blog.
Konsolidační balíček je jedním z nejprobíranějších novinek. Vláda pro nás připravila celou řadu výrazných změn v oblasti daní, které se týkají zejména:
• daně z příjmu fyzických osob,
• osob samostatně výdělečně činných,
• zaměstnaneckých benefitů,
• pojistného u DPP,
• daní z příjmů právnických osob,
• DPH, nebo třeba
• daní z nemovitých věcí.
Výše uvedené a další změny platí od ledna letošního roku.
Od 1. ledna nabyl účinnosti dlouho očekávaný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (s výjimkou několika ustanovení, jejichž znění již účinnosti nabylo dříve). Novela stavebního zákona přináší významné změny např. v organizaci stavebních úřadů, procesu vydávání územně plánovací dokumentace a plánovacích smluv. Stavební úřady budou nově převedeny pod stát a na samém vrchu jednotné soustavy úřadů bude Nejvyšší stavební úřad (se sídlem v Ostravě). Měl by přinést celkové zefektivnění povolování staveb. Nově nebudeme rozlišovat mezi územním a stavebním řízením, ale tyto dvě splynou v jedno „řízení o povolení záměru“. Novela rovněž zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolení černých staveb.
Čeká nás také digitalizace stavební agendy – zřízeno bude několik nových informačních systémů například pro digitální úkony vůči stavebnímu úřadu či evidenci projektových dokumentací.
Výše uvedené změny ve světě práva jsme vyhodnotili jako ty nejrelevantnější pro nás a naše klienty. Je toho však samozřejmě mnohem více, co nám nový rok přináší.
Například novelu zákona o matrikách v rozsahu ustanovení, která se týkají změn v oblasti rodinného práva. Zákonodárci rovněž přichystali novelu zákona o silničním provozu a přijít by měla i novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Pozornost bychom měli věnovat také úpravám, které nabyly účinnosti v roce 2023 a zatím jsme se s nimi nestihli důkladně seznámit. To se týká samozřejmě především zaměstnavatelů v rámci již účinných změn zákoníku práce, ale třeba i podnikatelů, kteří mají díky novému institutu preventivní restrukturalizace za podpory věřitelů možnost předejít úpadku a zachovat provozuschopnost závodu, a to ještě předtím, než se dostanou do potenciálního úpadku.
Článek zpracovala Zuzana Lorenzová, právní asistentka.
[1] Nová směrnice EU o bezpečnosti sítí a informací. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost [online]. [cit. 8. 1. 2023]. Dostupné z: https://osveta.nukib.cz/course/view.php?id=145
[2] Nařízení o digitálních službách. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 4. 7. 2022 [cit. 8. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/narizeni-o-digitalnich-sluzbach/
Veronika Šemberová pracovala v Cisek na pozici vedoucí advokátky.
.svg){kind=icon}
.svg){kind=icon}
