Novela zákoníku práce - přehled změn

10. 5. 2023
5 minut čtení

Již delší dobu se v českém právním prostředí hovoří o změnách v oblasti pracovního práva. Aktuální návrh novely zákoníku práce (dále jako „ZP”) v minulém měsíci prošel změnami na poli vlády, již jej signoval premiér a návrh tak nyní míří do Poslanecké sněmovny.[1] Novela mimo jiné implementuje některá pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a kromě ZP by měla zasáhnout např. i do občanského soudního řádu nebo zákona o daních z příjmů. Účinnost některých změn, které novela zavádí, by měla nastat již na podzim, případně na začátku roku 2024. Přinášíme Vám proto velký souhrn nejdůležitějších chystaných změn, které nás v pracovním právu zřejmě čekají, tak, abyste se na ně mohli včas připravit.

1. Informování o obsahu pracovního poměru

Dle aktuálního znění ZP má zaměstnavatel povinnost zaměstnance do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru písemně informovat o určitých skutečnostech, pokud je neobsahuje pracovní smlouva. Novela rozšiřuje okruh skutečností, o kterých musí zaměstnavatel zaměstnance takto informovat, a to i v případě, kdy se jedná zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.[2] Jedná se o tyto informace:

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,

c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru (nebo vztahu vzniklého na základě dohody), a o běhu a délce výpovědní doby,

f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas / u dohody o předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3 ZP,

h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

i) mzdě, platu nebo odměně z dohody a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, platu nebo odměny z dohody, termínu výplaty mzdy, platu nebo odměny z dohody, místu a způsobu vyplácení mzdy, platu, nebo odměny z dohody

j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,

k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance.[3]

O výše uvedených skutečnostech bude zaměstnavatel povinen písemně zaměstnance informovat nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Některé informace v případě pracovního poměru (§ 37 písm. c) až i) a k) ZP) mohou být sděleny odkazem na právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.[4] Stejně tak v případě poměru založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti některé informace (§ 77a písm. c) až f), h), i) a k) ZP) mohou být sděleny odkazem na právní předpis. O změnách všech výše zmíněných skutečnostech je pak zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den jejich účinnosti.[5] Pokud zaměstnavatel informuje v elektronické podobě, musí mít zaměstnanec možnost si informace uložit a vytisknout. Zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace.[6]

Rozšířeny jsou i informační povinnosti zaměstnavatele v případě vysílání zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu.[7]

Pokud zaměstnavatel poruší své povinnosti stanovené těmito ustanoveními, bude se jednat o nový přestupek dle § 12 odst. 1 písm. d) nebo § 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jako „ZoIP”), za který lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

2. Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr

Zaměstnavatel bude nově vždy povinen předem rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance, pokud pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rozvržení pracovní doby musí být písemné a zaměstnanec musí být s ním nebo s jeho změnou seznámen nejméně 3 dny před začátkem směny, pokud se však se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době seznámení.[8]

Dle novely se nově bude na vztahy založené dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti vztahovat také ustanovení o dovolené.[9] Pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.[10] Tato změna však bude účinná až od 1. 1. 2024.

Dále bude mít zaměstnanec, jehož vztah je založen některou z dohod o pracích konaných mimo prac. poměr, právo písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru, pokud u zaměstnavatele pracoval na základě některé z dohod v předchozích 12 měsících v souhrnu nejméně 180 dní.[11] Na tuto žádost musí zaměstnavatel písemně odůvodněně odpovědět do jednoho měsíce.[12]

Pokud se bude jednat o vztah založený dohodou o provedení práce, přináší novelizace jasná pravidla pro to, co všechno se započítává do maximálního rozsahu výkonu práce ve o výši 300 hodin v kalendářním roce. Nově je jasně stanoveno, že doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP (například doba dovolené, doba náhradního volna) se do rozsahu 300 hodin v kalendářním roce nezapočítávají.[13]

Pokud zaměstnavatel poruší své povinnosti stanovené těmito ustanoveními, bude se jednat o nový přestupek dle § 12 odst. 1 písm. d) a e) nebo § 25 ZoIP, za který lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

3. Kratší pracovní doba

Pokud je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána kratší pracovní doba, nově musí být sjednána písemně.[14] Pokud sjednána písemně nebude, bude se jednat o nový přestupek dle § 15 odst. 1 nebo § 28 ZoIP, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

4. Doba odpočinku

Novela nahrazuje pojem nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami pojmem nepřetržitý denní odpočinek a mírně pozměňuje i další pojmosloví, systematika a délka povinných dob odpočinku však zůstávají stejné.[15]

5. Home office – výkon práce na dálku

Výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody, tzv. dohody o práci na dálku.[16] Nařídit zaměstnanci práci na dálku může zaměstnavatel jen v případě, že mu tuto povinnost stanoví opatření orgánu veřejné moci dle jiného zákona a pouze na nezbytně nutnou dobu.[17] Novelizace zákona také stanovuje určitá pravidla pro rozvázání závazků plynoucích z uzavřené dohody o práci na dálku. Jedná se například o patnáctidenní výpovědní dobu (pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nesjednají odlišnou výpovědní dobu), nutnost písemné výpovědi dohody nebo o možnosti úpravy vyloučení výpovědi dohody.[18]

Novela stanovuje, že za náklady při výkonu práce na dálku náleží zaměstnanci náhrada. Ta může být stanovena jako:

a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo

b) paušální částka náhrady nákladů.[19]

Paušální částka je poté zpravidla stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku[20] a aktuálně by měla činit 2,80 Kč. Poskytování náhrady nákladů v souvislosti s prací na dálku si mohou zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou dohodou vyloučit.[21]

Zároveň při konání práce na dálku pro zaměstnavatele v pracovní době, kterou si zaměstnanec sám rozvrhuje, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.[22]

Pokud zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, poruší své povinnosti stanovené těmito ustanoveními, bude se jednat o nový přestupek dle § 12a odst. 1 nebo § 25a) ZoIP, za který lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

AKTUÁLNĚ: Oproti původnímu znění návrhu došlo k důležité změně. Nově můžou strany na základě písemné dohody povinnost náhrady nákladů i v plném rozsahu vyloučit. I nadále však zůstává možnost paušální náhrady nebo vykazování nákladů.

6. Rodičovská dovolená

Žádost o rodičovskou dovolenou ze strany zaměstnance musí být nově písemná a současně podaná zaměstnavateli alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou. Výjimkou z tohoto pravidla je pouze situace, kdy podání písemné žádosti ve výše uvedené lhůtě brání vážné důvody na straně zaměstnance. Žádost musí obsahovat také dobu trvání rodičovské dovolené.[23]

7. Zákaz práce přesčas

Nově bude zakázáno zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnavatel také nebude moct zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, jednostranně nařídit práci přesčas.[24]

8. Možnost požádat o kratší pracovní dobu nebo home office

Pokud zaměstnanec požádá o kratší pracovní dobu dle § 80 ZP nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby a bude mu vyhověno, bude mít tento zaměstnanec nově možnost požádat zaměstnavatele o obnovení nebo částečné obnovení původního rozsahu pracovní doby, přičemž nevyhovění je podmíněno písemným odůvodněním ze strany zaměstnavatele.[25]

Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV mohou požádat zaměstnavatele také o home office a pokud takového žádosti zaměstnavatel nevyhoví, musí to písmeně odůvodnit.[26]

Pokud zaměstnavatel poruší své povinnosti stanovené těmito ustanoveními, bude se jednat o nové přestupky dle § 18 nebo § 31 ZoIP, za který lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

9. Změny u doručování – možnost elektronického doručování

Novela přináší významnou změnu v zakotvení nové možnosti uzavírat pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, a dohodu o pracovní činnosti nebo jejich změny a dodatky a další dohody elektronicky.[27] Od takto elektronicky uzavřené smlouvy nebo dohody má právo zaměstnanec odstoupit ve lhůtě 7 dní ode dne dodání této smlouvy nebo dohody na jeho elektronickou adresu.[28]

Elektronické doručování dokumentů jako jsou výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru a další dokumenty související se skončením pracovního poměru bude nově postaveno na roveň předání na pracovišti zaměstnavatele.[29] Zaměstnanci ale může být takto doručována písemnost pouze v případě, kdy k tomu udělí souhlas ve formě samostatného písemného prohlášení.[30] Fikce doručení zde nastává 15 dnem od dodání písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.[31] K doručování písemností do datové schránky zaměstnance již nebude potřeba souhlasu zaměstnance, nově postačí, pokud zaměstnanec má pro dodávání dokumentů datovou schránku zpřístupněnou dle § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Zaměstnanci budou mít také možnost doručovat zaměstnavateli dokumenty prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, na rozdíl od zaměstnavatelů k tomu však nebudou potřebovat souhlas zaměstnavatele. Postačí pouze, pokud zaměstnavatel zaměstnanci oznámil pro tento účel svou elektronickou adresu. Fikce doručení je opět 15 dní od dodání dokumentu.[32]


Na tomto článku spolupracovaly naše právní asistentky, Adéla Provázková a Zuzana Lorenzová.

Photo by Marten Bjork on Unsplash

[1] Sněmovní tisk dostupný zde.

[2] § 77a ZP v znění novely

[3] § 37 odst. 1 ZP ve znění novely

[4] § 37 odst. 2 ZP a § 77a ZP ve znění novely

[5] § 37 odst. 3 ZP ve znění novely

[6] § 37 odst. 4 ZP ve znění novely

[7] § 37a ZP a § 77b ZP ve znění novely

[8] § 74 odst. 2 ZP ve znění novely

[9] § 77 ZP ve znění novely

[10] § 77 odst. 8 ZP ve znění novely

[11] § 77 odst. 4 ZP ve znění novely

[12] § 77 odst. 4 ZP ve znění novely

[13] § 75 odst. 2 ZP ve znění novely

[14] § 80 ZP ve znění novely

[15] Viz např. § 90 ZP ve znění novely

[16] § 317 odst. 1 ZP ve znění novely

[17] § 317 odst. 3 ZP ve znění novely

[18] § 317 odst. 2 ZP ve znění novely

[19] § 190a ZP ve znění novely

[20] § 190a odst. 3 ZP a § 190a odst. 4 ZP ve znění novely

[21] § 190a odst. 2 ZP ve znění novely

[22] § 317 odst. 4 ZP ve znění novely

[23] § 196 ZP ve znění novely

[24] § 240 ZP ve znění novely

[25] § 241 odst. 3 ZP ve znění novely

[26] § 241a ZP ve znění novely

[27] § 21 odst. 1 ZP ve znění novely

[28] § 21 odst. 2 ZP ve znění novely

[29] § 334 a § 334a odst. 1 písm. d) ZP v znění novely

[30] § 335 ZP v znění novely

[31] § 335 odst. 3 ZP v znění novely

[32] § 337 ZP v znění novely

Autor článku:
Mgr. Bc. Veronika Šemberová

Veronika Šemberová pracovala v Cisek na pozici vedoucí advokátky.