Úvod k nařízení o digitálních službách (DSA)

12. 1. 2024
8 minut čtení

Úvod k nařízení o digitálních službách (DSA)

Od 17. února 2024 bude účinné nové nařízení Evropské unie o digitálních službách (zkráceně „DSA“ z anglického „Digital Services Act“).[1] Toto nařízení je přelomové, protože jako první komplexně reguluje celý segment poskytování digitálních služeb v EU. Cílem nařízení je sjednotit pravidla digitálního trhu v EU, zajistit bezpečné on-line prostředí a chránit práva uživatelů.[2] Tento článek je stručným, průřezovým úvodem k nařízení. Na tento článek budou navazovat články další, věnující se konkrétním problémům.

‍

Nařízení stanovuje povinnosti zprostředkovatelům, resp. poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Zprostředkovateli se pak podle DSA myslí osoby, které propojují uživatele se zbožím, službami nebo obsahem on-line. Jedná se proto o velmi široké spektrum podnikatelů, zahrnující například:

•      diskusní fóra, sociální sítě, on-line tržiště, internetové vyhledávače nebo systémy uživatelské podpory,

•      interpersonální komunikační služby, jako jsou messengery a systémy pro IP telefonii,

•      webhostingové služby,

•      cloud computingové služby,

•      služby poskytování připojení k internetu (včetně provozu hotspotů),

•      služby doménových autorit a registrátorů jmen domén nebo

•      služby certifikačních autorit vydávající digitální certifikáty.

‍

I malé podniky musí plnit povinnosti podle DSA. Nařízení nicméně počítá s odstupňovanými kategoriemi povinností podle velikosti a významu zprostředkovatele.

‍

Zprostředkovatelé budou vedle existujících povinností muset začít plnit řadu povinností nových. Jde například o povinnost podávat zprávy v rámci zásad transparentnosti. Podle DSA musejí zprostředkovatelé zveřejňovat roční zprávy o veškerém moderování obsahu, včetně toho založeného na pravidlech DSA i na vlastních smluvních podmínkách.[3] Tyto zprávy by měly být snadno přístupné, jasné, srozumitelné a ve strojově čitelném formátu. Velmi velké online platformy a vyhledávače budou muset zprávy vydávat častěji. S ohledem na datum účinnosti DSA by první zprávy měly být vydány do 17. února 2025.

‍

Dále musejí zprostředkovatelé skrze své obchodní podmínky poskytovat uživatelům nové informace. Musejí například informovat o pravidlech a metodách moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech. Informace ve smluvních podmínkách budou muset být podány srozumitelně, jasně a budou muset být snadno přístupné. Speciální ohled bude třeba brát na nezletilé uživatele, pokud jsou primárním cílem služby. To v praxi znamená revizi a doplnění většiny obchodních podmínek.

‍

Povinností je ale mnohem více. Namátkou můžeme vybrat konkretizaci pravidel notice-takedown procedur, s tím související nový institut tzv. důvěryhodných oznamovatelů, nová pravidla pro on-line reklamu nebo pravidla alternativního řešení sporů. DSA pro online platformy zakazuje používání tzv. dark patterns (temných vzorců). Jde o praktiky, které záměrně nebo fakticky podstatně narušují nebo omezují schopnost příjemců služby činit autonomní a informovaná rozhodnutí nebo výběr. Poskytovatelé online platforem nesmějí svá uživatelská rozhraní koncipovat, uspořádat ani provozovat způsobem, který by klamal příjemce jejich služby nebo jím manipuloval.

‍

Dohled nad dodržováním nařízení bude vykonávat tzv. digitální koordinátor. Vláda určila, že v Česku bude digitálním koordinátorem Český telekomunikační úřad.[4]

‍

Většina tuzemských malých a středních zprostředkovatelů zatím na DSA není ani zdaleka připravena, protože ani odborná veřejnost nařízení zatím nevěnuje moc pozornosti. Ve druhé polovině roku 2024 proto očekáváme velikou informační záplavu, podobnou jako v první vlně GDPR a nedostatek kapacit a odborníků na řešení této problematiky. Důsledkem bude, že implementace v podnicích bude prováděna pozdě, nebo neodborně.

‍

Aktuálně všem podnikatelům, kteří podnikají on-line doporučujeme, aby provedli alespoň klasifikaci svých služeb podle DSA. Pokud jejich služby pod DSA nespadají, doporučujeme závěry takové analýzy zdokumentovat a tím povinnosti podle DSA uzavřít. V opačném případě bude nutné podle typu zprostředkovatele a jeho velikosti vytvořit seznam povinností a road mapu jejich implementace. Může být nutné zpracovat také audit a GAP analýzu. S ohledem na rozsah povinností je vhodné začít okamžitě.

‍

V dalším díle seriálu se budeme detailněji věnovat kategorizaci zprostředkovatelů. Uvedeme tedy, pro koho je DSA relevantní. Později se pak budeme věnovat rozboru jednotlivých nových nebo zajímavých povinností.

‍

[1] Nařízení EP a Rady č. 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách).

[2] Nařízení o digitálních službách. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2022. Dostupné on-line z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/narizeni-o-digitalnich-sluzbach/ [cit. 12. 1. 2024].

[3] Odbor komunikace 01400 Ministerstva průmyslu a obchodu. Na digitální ekonomiku dohlédne Český telekomunikační úřad. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2022. Dostupné on-line z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/na-digitalni-ekonomiku-dohledne-cesky-telekomunikacni-urad---276277/ [cit 12. 1. 2024].

Autor článku:
Mgr. Jiří Císek, LL.M.

Mgr. Jiří Císek, LL.M., je zakládajícím a řídícím partnerem advokátní kanceláře. Profesně se věnuje zejména právu IT, kybernetické bezpečnosti a ochraně duševního vlastnictví.